..................
Po dlouhé zimě,jsem opět vyrazila na závody.Se svým čtyřnohým přítelem Jackem.Byla to jeho absolutní premiéra.Naše první společné Z.
Po domluvě s velmi obětavou a hodnou rodinou Šebkových,jsme v pátek kolem půl třetí odpoledne úspěšně naložili a vyrazili směr Hoštka.Cesta byla velmi dobrá až na hromadu kamionu,Jack se občas vrtěl a zatáčky se mu vůbec nelíbili(což se mu nedivím).Když jsme dorazili na místo s úsměvem nás uvítal pan pořadatel.Jacka už tam držel David Šebků při vykládání byl prý zlatý..tak snad...=D.Postavili jsme s Honzou ohrádku,mezitím co mamka vodila Jacka po okolí.Po lehkým oddechu po cestě jsme zamířili směr veterina.Kde jsme prošli bez jediné vady na Jackovým stavu,pan veterinář Mojmír Dvořák nás pustil do závodu.
Jack dostal večeři a my šli na rozpravu.Večer byl plný příprav na ráno,naprosto spokojený Jackýno,mě svou profesionalitou až překvapoval,přestože jeho jarní chování mi dělalo obavy.Celkem jsem usla asi ve 2ráno stejně jako mamka co spala v autě a Honza,kterého jsem nenechala spát.
Ráno...to ráno,kdy startujete až daleko za pravými vytrvalci,mě už v 5 ráno zbudilo řžání nedočkavých koní.Šla jsem se projít,protože můj Team ještě spinkal a já přece chtěla,aby byli plní síly,sice jsem je asi půl hodinu prudila,aby vstali,ale pak jsem to vzdala.Kolem 7 jsme šli na snídani a připravit cajky před vetgate...Málem mi vyskočilo srdce z hrudi,když mě ze zadu přepadla Markétka Terberů =D...
Začala jsem sedlat a psychicky se připravovat na horší verzi mé představivosti o chování koně,těsně před závodem.Byl zlatý,když jsem dosedla choval se naprosto špičkově.Samozřejmě než jsme odstartovali.Stádo o 25 dvojic se hnalo stezkami asi 8km,než se roztrhalo a zpomalilo...Jack mi málem urval ruce,ale nakonec jsem si pomohla.Nejprve jsem ho pustila mezi první 3,aby se uklidnil,pak ho pomalu stahovala zpět,ikdyž každý kůn,co nás předběhl...byl další zkouškou pro mé,už tak namožené ruce.=D Honza s maminou byli všude,měli to zmáklí,což mě uklidnilo..Druhá polovina prvního kola,byla mnohem lepší,Jack chtěl hodně dopředu přesto jsme si udrželi rychlost 16km/h.Krokem do cíle a následovalo chlazení.Nepolili jsme ho byl téměř suchý a kvůli mé bázlivosti jsme šli do veteriny mnohem později,než jsme mohli jít..asi po 6 min.Jack měl 52 tepů samé A a 1.Měla jsem radost,následovala pauza.